Literární soutěž - Halloween 2023
Na konci října proběhla celoškolní literární soutěž. Úkolem soutěžících bylo napsat báseň nebo krátkou povídku na téma Halloween. Podmínkou bylo použití pěti zadaných slov - maska, měsíc, příšera, dýně, noc. Soutěže se zúčastnilo 8 studentů a 1 studentka. Všechny zaslané práce četli čtyři vyučující českého jazyka a shodli se na těchto výsledcích:
1. místo - Ondřej Sikora (EL4)
2. místo - Vojtěch Kaniok (PL4)
3. místo - Tomáš Chalupský (EL4)
Ocenění žáci obdrželi sladkou odměnu a diplom. Gratulujeme!
Vítězné práce:
1. místo - Ondřej Sikora - Halloween
Za jedné podzimní noci,
bylo město plné moci.
Z dětí příšery se staly,
na dveře celého města klepali.
Mezi nimi klasická sázka,
která je ta nejlepší maska.
Dospělí děti pochválili,
jakou to koledu si připravili.
Do košíčku něco na zub jim dali,
aby děti za dalšími sousedy utíkali.
V každém domě, každé síni,
potkáváme jinou dýni.
A doma vesele děti povídaly,
jak si toulky městem za svitu měsíce užívaly.
Každý ať je velký, nebo malý,
Nešika, či dokonalý.
Každému něco tento svátek dá,
jelikož své kouzlo má.
Netušíš, o čem je zde ne jeden rým?
Je to přece Halloween!
2. místo - Vojtěch Kaniok - Halloween
Pod měsícem, v noci temné
Dýně na oknech svítí nádherně,
Masky na tvářích lidí se skrývají,
Tak aby se lehčeji ukrývali.
V této noci, kdy zvony zvoní,
Příšery z temnot v nás se zrodí,
Za každým rohem strach se skrývá,
A děti na sladkosti začnou vybíhat.
Dejte sladkosti dejte jich hodně
Tak, abych jich měl plný koš
Pointa jim ale však uniká,
Čeho se ten Halloween vlastně týká?
Není to o sladkostech ani o ničení,
Je o zábavě a vzrušení,
Halloween je svátek stejně jako jiný,
Kdy všichni mají zapomenout na svoje chyby.
3. místo - Tomáš Chalupský - Halloween
Pod září měsíce,
povučin třyptíce,
umírající svíce,
příšera šklebí se.
Z věčného hřbitova,
kvílení nespočet duší zní.
Všude tam chladná mlha,
kde zloba mrtvých spí.
Když dveře v oné noci skřípou,
kroky chodbou hluboce duní.
Prkna podlahy píseň strachu vržou,
blíží se smrt a věčné utrpení.
Mrazivé chvění projde hlavou,
nohy zůstanou stát v křeči,
krk svázán bolestí svíravou,
ztrativ schopnost řeči.
Za maskou děsu se neskrývá
nic než pokřivené obrazy svědomí,
to komnata, kde ona hrůza bývá,
hranice nejhlubšího soukromí.
Pod září měsíce,
svítí dýní tisíce,
prázdná ložnice,
další duše šklebí se.
